Vývoj do L.P. 2004 včetně

O nové třísystémové lokomotivě ze Škody Transportation

Co předcházelo výrobě lokomotiv Škoda 109 E

Předchůdkyně 109 E

Tradice výroby železničních strojů je v Plzni silná

Konec první světové války znamenal pro plzeňskou Škodovku změnu ve výrobním zaměření. Zbrojní program nahradila i dopravní technika. A slavná éra výroby lokomotiv byla na světě. Součásti pro lokomotivy sice Škodovka vyráběla ještě za života zakladatele Emila Škody, první vlastní parní lokomotivu ale nabídla až v roce 1920. A ve dvacátých letech začala prozíravě připravovat i produkci elektrických lokomotiv. V roce 1924 rozhodlo ministerstvo železnic o elektrizaci československých tratí a vypsalo soutěž na výrobu a dodávky. Na tento krok byla Škodovka připravená – v továrně už fungovalo oddělení Elektrické dráhy s vlastní konstrukcí. Na konci roku 1925 byla zakázka přidělena Škodovce – měla dodat tři lokomotivy pro osobní dopravu a dvě nákladní. Osobní lokomotiva ŠKODA 1 ELo byla dokončena v roce 1928, nákladní dostala označení ŠKODA 2 ELo (dnes je jedna tato lokomotiva umístěna před halou společnosti ŠKODA TRANSPORTATION). První osobní i nákladní vlaky, tažené elektrickými lokomotivami vyjely na tratě v květnu 1928. K výrobě elektrických lokomotiv se Škodovka vrátila krátce po skončení války. V konstrukčních kancelářích vznikal i nový typ moderní elektrické lokomotivy. Její výroba byla zahájena v roce 1952, první vyjela na zkušební trať o rok později. V roce 1958 byla ukončena výroba parních lokomotiv a Škodovka se soustředila pouze na elektrické. Lokomotivy s okřídleným šípem se začaly exportovat – a vývoz trval až do konce devadesátých let.

Na konci padesátých let byly vyrobeny šestiosé lokomotivy 23 E, které určily další směr vývoje. Šestinápravové lokomotivy ČS 2, určené pro trať Moskva – Leningrad, se zařadily mezi legendární škodovácké typy – bylo jich vyrobeno přes tisíc kusů.

Škodovka vyvíjela stále modernější typy. Za zmínku stojí lokomotiva S 699.001 – první na světě s laminátovou karosérií – i když se nedočkala sériové výroby. V šedesátých letech začaly sériové dodávky střídavých lokomotiv řady 47 E. V roce 1987 vyrobila Škodovka funkční vzorek lokomotivy III. generace s asynchronním trakčním pohonem – 85 E0 - v té době se jednalo o jednu z nejmodernějších lokomotiv světa. K sériové výrobě však po roce 1989 nedošlo. Celkem Škodovka dosud vyrobila 5553 elektrických lokomotiv.

Škoda Plzeň již v letech 1993 až 1994 vyprojektovala na požadavek ČD nový typ třísystémové lokomotivy pod továrním označením 103 E (ř. 355 ČD) Lokomotiva měla být skříňová s parametry:

uspořádání pojezdu: Bo´Bo´
trakční motory: třífázové asynchronní
trakční měniče s prvky: GTO
konstrukční rychlost: 200 km/h
trvalý výkon 5000 kW při rychlosti 131 km/h
hmotnost lokomotivy: 80 t

V roce 1996 byl návrh přepracován na parametrově stejné vozidlo, avšak s použitím modernějších výkonových prvků - IGBT měniče a tovární označení bylo změněno na 109 E. Model této lokomotivy byl představen na odborné výstavě TRANSPORT ´97, viz následující dva obrázky "spoilerovky". Autorem designu je akademický sochař František Pelikán.

Podle časopisu Škodovák z r. 2005 a Dráha 7/99 (článek Milana Šrámka)
fotografie z webu Jana Boneva

-pw-

109E - 5000 kW

spoiler1.jpeg

109E - 5000 kW

spoiler2.jpeg

První a druhá veřejná obchodní soutěž

Tak tedy se na sklonku roku 2002 ČD odhodlaly pořídit si nové výkonné lokomotivy pro mezistátní dopravu.

Veřejnou obchodní soutěž na dodávku 20 třísystémových univerzálních lokomotiv vyhlásily České dráhy 27. prosince roku 2002 a termín pro odevzdání nabídek byl 28. března 2003. Nové čtyřnápravové lokomotivy měly jezdit nejen v České republice, ale také na Slovensku, v Rakousku, Polsku, Německu a Maďarsku, proto měly být vybaveny napájecími a zabezpečovacími systémy pro všechny zmíněné země. Stroje měly vozit také mezinárodní expresy, proto musí dosahovat nejvyšší provozní rychlosti až 200 km/hod. Prototyp se na našich kolejích měl objevit již v roce 2004, dodávky zbývajících strojů se předpokládaly v letech 2005 a 2006. Tato soutěž byla bez udání důvodu těsně před termínem pro odevzdání nabídek stornována. Do této soutěže se přihlásil Siemens s Taurusem ES64U4 a Škoda Dopravní technika (ŠDT) spolu s Bombardierem Transportation (BT) s lokomotivou z rodiny TRAXX multisystem, jejíž design navrhlo Italské studio Pininfarina. ŠDT se nehlásila samostatně proto, že v podmínkách soutěže byly v provozu odzkoušené spolehlivé podvozky a trakční výzbroj, kterou ŠDT neměla. BT měl dodat kompletní hnací a řídící techniku, ŠDT pak zajistit projekt, technickou přípravu výroby, vlastní výrobu a uvedení do provozu včetne zkoušek, vše pod dohledem odborníků z BT.

Nová veřejná obchodní soutěž na 20 ks elektrických lokomotiv byla vyhlášeno na přelomu let 2003 a 2004 a ukončení příjmu nabídek bylo dne 9.2.2004. Přihlásily se jen dvě firmy: Škoda Dopravní technika s vylepšenou lokomotivou typu 109 E a Siemens s lokomotivou ES64U4. V březnu 2004 výběrová komise Českých drah informovala firmu Škoda Dopravní technika (ŠDT), že její nabídka na dodávku 20 třísystémových elektrických lokomotiv (ŠKODA109 E, řada 380 ČD) byla vybrána jako nejvhodnější. Konkurenční Siemens nesplnil všechny podmínky soutěže. První kus lokomotivy bude výrobně dokončen nejpozději do konce 30. kalendářního měsíce ode dne účinnosti Smlouvy. Dodávka prvního kusu lokomotivy, včetně rozhodnutí rozhodnutí DÚ ČR o schválení typu drážního vozidla se uskuteční nejpozději do konce 48. kalendářního měsíce ode dne účinnosti smlouvy, poslední do konce 60. měsíce. Smlouva byla podepsána 09.04.2004 a nabyla účinnost dnem platby první zálohy, tedy 27.12.2004. ČD zajišťují financování přes sdružení Eurofima. Výše zakázky přesahuje částku 2,5 miliardy Kč. Podíl tuzemských výrobců dosahuje téměř 90 %, domácími subdodavateli budou např. Lekov, DAKO-CZ, Bonatrans (kola, nápravy), MEP Postřelmov (některé elektrosoučásti), Pérovna Prostějov (pružiny), či Škoda Electric (kompletní pohony).

(Někteří dodavatelé byli v průběhu projektu a výroby změněni, např. trakční transformátory dodal ABB Zürich, brzdové jednotky Knorr-Bremse.)

podle Železničáře
Obrázky: ppt prezentace P. Pelikán a Škoda

doplnil JPB

109E 2004 Pelikan