Předchůdkyně 109 E
Tradice výroby železničních strojů je v Plzni silná
Konec první světové války znamenal pro plzeňskou Škodovku změnu ve výrobním zaměření. Zbrojní program nahradila i dopravní technika. A slavná éra výroby lokomotiv byla na světě. Součásti pro lokomotivy sice Škodovka vyráběla ještě za života zakladatele Emila Škody, první vlastní parní lokomotivu ale nabídla až v roce 1920. A ve dvacátých letech začala prozíravě připravovat i produkci elektrických lokomotiv. V roce 1924 rozhodlo ministerstvo železnic o elektrizaci československých tratí a vypsalo soutěž na výrobu a dodávky. Na tento krok byla Škodovka připravená – v továrně už fungovalo oddělení Elektrické dráhy s vlastní konstrukcí. Na konci roku 1925 byla zakázka přidělena Škodovce – měla dodat tři lokomotivy pro osobní dopravu a dvě nákladní. Osobní lokomotiva ŠKODA 1 ELo byla dokončena v roce 1928, nákladní dostala označení ŠKODA 2 ELo (dnes je jedna tato lokomotiva umístěna před halou společnosti ŠKODA TRANSPORTATION). První osobní i nákladní vlaky, tažené elektrickými lokomotivami vyjely na tratě v květnu 1928. K výrobě elektrických lokomotiv se Škodovka vrátila krátce po skončení války. V konstrukčních kancelářích vznikal i nový typ moderní elektrické lokomotivy. Její výroba byla zahájena v roce 1952, první vyjela na zkušební trať o rok později. V roce 1958 byla ukončena výroba parních lokomotiv a Škodovka se soustředila pouze na elektrické. Lokomotivy s okřídleným šípem se začaly exportovat – a vývoz trval až do konce devadesátých let.
Na konci padesátých let byly vyrobeny šestiosé lokomotivy 23 E, které určily další směr vývoje. Šestinápravové lokomotivy ČS 2, určené pro trať Moskva – Leningrad, se zařadily mezi legendární škodovácké typy – bylo jich vyrobeno přes tisíc kusů.
Škodovka vyvíjela stále modernější typy. Za zmínku stojí lokomotiva S 699.001 – první na světě s laminátovou karosérií – i když se nedočkala sériové výroby. V šedesátých letech začaly sériové dodávky střídavých lokomotiv řady 47 E. V roce 1987 vyrobila Škodovka funkční vzorek lokomotivy III. generace s asynchronním trakčním pohonem – 85 E0 - v té době se jednalo o jednu z nejmodernějších lokomotiv světa. K sériové výrobě však po roce 1989 nedošlo. Celkem Škodovka dosud vyrobila 5553 elektrických lokomotiv.
Škoda Plzeň již v letech 1993 až 1994 vyprojektovala na požadavek ČD nový typ třísystémové lokomotivy pod továrním označením 103 E (ř. 355 ČD) Lokomotiva měla být skříňová s parametry:
uspořádání pojezdu: Bo´Bo´
trakční motory: třífázové asynchronní
trakční měniče s prvky: GTO
konstrukční rychlost: 200 km/h
trvalý výkon 5000 kW při rychlosti 131 km/h
hmotnost lokomotivy: 80 t
V roce 1996 byl návrh přepracován na parametrově stejné vozidlo, avšak s použitím modernějších výkonových prvků - IGBT měniče a tovární označení bylo změněno na 109 E. Model této lokomotivy byl představen na odborné výstavě TRANSPORT ´97, viz následující dva obrázky "spoilerovky". Autorem designu je akademický sochař František Pelikán.
Podle časopisu Škodovák z r. 2005 a Dráha 7/99 (článek Milana Šrámka)
fotografie z webu Jana Boneva
-pw-
